Krnov (zámek)

Původní hrad, který v Krnově stával, byl z velké části ze dřeva a nechali ho zde vystavět Přemyslovci. Jiří Hohenzollern ho však nechal zbourat a mezi lety 1531 až 1535 na jeho místě vystavět zámek. Jeho stavitelem se stal Hanuš Ennych z Ennychu a finančně se na něm spolupodíleli také bohatí obyvatelé Krnova. K zámku byly postupně přistavěny hospodářské a administrativní budovy.

Pokud byste v krnovském zámku chtěli hledat pravidelnost, zřejmě byste nepochodili...estetika rozhodně při výstavbě nehrála prim, respektive nebyla tolik důležitá, jako praktická stránka a obranná funkce proti vnějšímu nepříteli. "Je jako býčí hlava, připravená vzít útočníka na rohy", říkalo se o něm. Obranné funkce bylo dosaženo především díky soustavě městského opevnění.

Na prví pohled skromně působící zámek byl ve své době velmi honosně vybaven, a v rámci Moravy a Slezska byl považován za věhlasné sídlo. Mimo zmíněné hospodářské budovy se k zámku členily ještě budovy pro služebnictvo, stáje, sklady potravin a další stavby. Uprostřed hradebních zdí a zámeckých budov bylo nádvoří nepravidelného půdorysu, kde se často odehrávaly také rytířské turnaje.

Rod Hohenzollernů sídlil na krnovském zámku až do roku 1622, kdy díky konfiskaci připadl Lichtenštejnům. Roku 1779 však zámek vyhořel a veškeré vybavení bylo požárem  zničeno. Poté zámek v Krnově už nikdy svému původnímu účelu nesloužil.

Jednu z posledních úprav zámek prodělal po druhé světové válce. V současné době je zámek využíván Lesy ČR  a pro nejrůznější komerční účely. Interiéry nejsou návštěvníkům volně přístupné, nicméně za prohlídku v každém případě stojí nádvoří, kam lze volně zavítat, a jehož ozdobou je arkádová chodba, dekorovaná renesančními sgrafity.

Autor: Andrea Štyndlová