Kravaře (zámek)

Dnešní zámek stojí na místě původní vodní tvrze, o které je první zmínka z roku 1377. Jejími majiteli byli pánové z Kravař. V 16. století původní tvrz s dvorem a pivovarem zpustla a vedle ní byla postavená nová, jednokřídlová budova v renesančním stylu. Ta byla v 17. století přestavěna Jakubem z Eichendorfu na barokní zámek. V letech 1721 – 1728 proběhly na zámku stavební úpravy, při kterých dostal zámek uzavřenou dispozici. Kvalita stavby ukazuje na některého z předních architektů té doby. Od roku 1920 patřil státu, který jej odkoupil od továrníka z dnešního Zabrze v Polsku. Vzniklo zde sídlo hospodářské a hospodyňské školy s internátem. V roce 1937 vyhořel, požár zničil střechy, stropy, figurální a ornamentální štuky, vnitřní zařízení i dřevěná vstupní schodiště. Zachovala se jen kaple. Rekonstrukce se dočkal až v letech 1955 – 1977. Od roku 1990 je zámek Kravaře majetkem města.

Okolí zámku obklopuje 19 ha velký přírodně krajinářský park, který přechází v lesopark. Byl založen v 18. století na místě původního lužního lesa. Najdete zde několik potůčků a rybníčků. Roste tu mnoho dřevin, z nichž některým je více než 200 let. K parku, respektive přímo k ořešáku černému, který zde donedávna rostl poblíž kaple, se váže pověst o Marii Terezii. Císařovna pod ním prý plakala, když v roce 1742 prohrála válku o Slezsko s pruským králem Bedřichem Velikým. Velká část parku je využívaná jako devítijamkové golfové hřiště, rozšířené o vodní plochy, lavičky, mostky, přechody apod. Parkem též prochází cyklistická stezka vedoucí z Jeseníků do Ostravy.

Kromě zámku je také Kravařskou dominantou kostel sv. Bartoloměje s bílou renesanční věží z 16. století. Ve věži je umístěná kamenná křtitelnice a dva zvony ze 17. století.

Autor: Marie Bukovinská