Poděbrady (zámek)

Poprvé se historické prameny o Poděbradech zmiňují v souvislosti s rokem 1199, kdy zdejší panství vlastnil Arnošt z Poděbrad. Město Poděbrady bylo založeno až v polovině 13. století králem Přemyslem Otakarem II. a v téže době proběhla také výstavba zdejšího vodního hradu, který byl u krále Přemysla Otakara II. oblíbený stejně jako u pozdějších panovníků, Václava II. a Jana Lucemburského.

V roce 1375 poděbradský zámek vlastnil Hynek z Lichtenburka a následně pak přešel do vlastnictví pánů z Kunštátu. Zámek byl poté dvakrát neúspěšně obléhán husity. V roce 1420 se zde údajně narodil budoucí král Jiří z Poděbrad, který zdejší sídlo vlastnil od roku 1427. Po něm až do roku 1840 panství vlastnila královská komora.

Přestavba hradu na renesanční zámek se uskutečnila během 16. století a mezi lety 1723 až 1724 na úpravách zámku pracoval František Maxmilián Kaňka. Poslední a zároveň největší přestavbou zámek prošel mezi lety 1751 až 1754. Přestavbu iniciovala Marie Terezie a vedl J. Hűbner, nicméně zámek poté nabyl na bezvýraznosti.

Roku 1839 se majitelem zámku stal vídeňský bankéř baron Jiří Sina, který zdejší prostory v roce 1848 zapůjčil městskému úřadu za účelem umístění státních úřadů, městského soudu a hejtmanství.

Dalšími majiteli pak byli kníže Ypsilanti a kníže Hohenlohe a od roku 1920 pak Akciová společnost uhličitých lázní a zřídel v Poděbradech. V současné době je zámek majetkem Karlovy univerzity v Praze a je využíván pro účely Polabského Muzea v Poděbradech - Památníku krále Jiřího. Expozice je rozdělena do dvou přístupných prostor, jednak do středověké kaple a tzv. rodné síně krále. V kapli se dodnes dochovaly nástěnné malby z období pozdní gotiky.

Autor: Andrea Štyndlová