Roztoky u Prahy (zámek)
Plánujete návštěvu památky, která prošla několika zajímavými přestavbami, sloužila i k hospodářským účelům a v současnosti je sídlem muzea? Pak zamiřte do zámku Roztoky u Prahy. Gotiku, renesanci, baroko a další novější dobové úpravy můžete obdivovat jen kousek od Prahy. Odpočinout si můžete v nádherném zámeckém parku a poučnou zábavu nabízí muzeum i rodinám s dětmi.
Užitečné informace pro návštěvníky
Roztoky u Prahy (zámek) - zajímavosti
Zámek nabízí poučení i zábavu
Do zámku se dostanete přes vodní příkop po kamenném mostě, kde můžete obdivovat sochu sv. Jana Nepomuckého z období baroka. V zámku sídlí Středočeské muzeum. To nabízí kromě prohlídky zachovaných místností zámku i další zábavu – jedná se především o ukázky metod archeologické práce v expozici Cesta pravěkem k českému státu. Společně s archeology projdete dobou kamennou, železnou, obdobím nadvlády Římanů až k prvním Slovanům. Zahrát si můžete interaktivní hru Hledání minulosti, v níž budete představovat archeology. Jako většina zámků nabízí i Roztoky svatební síň, zde z doby renesance, a zájemcům o bytový design salon s vybavením ve slohu biedermeieru.
Původně zde byla gotická vodní tvrz
Ve 13. století stála na místě dnešního zámku gotická vodní tvrz. Ta byla v 16. století přestavěna na renesanční zámek. V době třicetileté války byl zámek několikrát vážně poškozen a opraven již v duchu baroka. V 19. století pak byl zámek používán především pro hospodářské účely, po zestátnění pak začal chátrat. Po postupné rekonstrukci byly krásné zámecké prostory opraveny a byly zde umístěny sbírky Středočeského muzea.
Požáry i povodně
Když se projdete historií zámku, zjistíte, že si zámek oblíbily živelné i jiné katastrofy. Za třicetileté války byl zámek poničen požárem i dobýváním saským vojskem. Po roce 1948 ho využívalo zemědělské družstvo a značně zchátral. Byl však zachráněn a proběhly nákladné rekonstrukční práce. Zámek však znovu poškodily povodně v r. 2002, byl dočasně uzavřen. V současnosti je sice otevřen znovu, ale připravuje se velká rekonstrukce.
Autor: Helena Syslová