Jeskyně Na Špičáku
Jeskyně Na Špičáku prostupuje vrchem Velký Špičák, který leží v Supíkovické pahorkatině, severně od města Jeseník. První zmínka od ní pochází z roku 1430 a podle množství historických nápisů na stěnách se těšila značné oblibě. Zpřístupněná byla až v roce 1885 a tím se řadí k nejdéle zpřístupněné jeskyni u nás.
Užitečné informace pro návštěvníky
Jeskyně Na Špičáku - zajímavosti
Stejně jako u většiny ostatních jeskyní se na vzniku této podílela voda. Rozpouštěním kalcitu se postupně rozšiřovaly puliny a vytvářely se podzemní kanály. Za těchto podmínek by dnes podzemní systém byl tvořen puklinovými chodbami pro člověka neprostupnými. V poslední době ledové, před 150 tisíci lety, ale dosahoval severský kontinentální ledovec až na naše území. Právě ten významně ovlivnil další vývoj jeskyně. Při oteplování a pozvolném ústupu ledovce zapříčinila výrazně agresivnější ledovcová voda rozšiřování podzemních dutin. Nejaktivněji tak rozpouštěla vápenec při hladině jezer, čímž chodby dostávaly neobvyklý srdcovitý profil a v celém systému vznikla výrazná horizontální úroveň stropů a výklenků. Tento jev nemá obdoby u nás a v jiných zemích se vyskytuje zcela ojediněle.
Jeskyně Na Špičáku se nemůže pyšnit bohatou krápníkovou výzdobou. Mnoho jí bylo zničeno v průběhu staletí jejími návštěvníky, ale dochovaly se sintrové návleky na stěnách a částech podlah i drobné stalaktity a záclonky ve výklencích. Ve Velkém dómu se nachází malé sintrové jezírko. Pozoruhodná je ale současná rychlá tvorba nových krápníkových útvarů. Zatím se jedná o tenká brčka a malé záclonky. Je zde i výskyt nickamínku, což je bílá kašovitá hmota, nezpevněný sintr. Poměrně rychle přibývá na stěnách a stropech některých chodeb a zkrášluje tak jeskyni bílými povlaky a tvorbou agregátů květákovitých tvarů.
Tak jako v jiných jeskyních, i zde si našli své zimoviště netopýři, celkem bylo napočítáno 7 druhů. Jezírko, nedaleko východu z jeskyně, je obýváno čolkem velkým a čolkem horským.
Jako jedna z mála nabízí bezbariérový okruh dlouhý 220 m, který projdete za 30 minut.
Autor: Marie Bukovinská