ToulejSe.cz
O
Hledat
CS
Jazyk

Menu

Hodonín

Od Brna je vzdáleno asi 50 km směrem na jihovýchod, žije v něm asi 26 tisíc obyvatel a je položeno na řece Moravě. Řeč je o malebném jihomoravském městě Hodoníně, rodišti prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, městě, které proslulo kvalitním vínem, folklórem, tradicemi i malebným okolím.

Užitečné informace pro návštěvníky

Adresa: Národní třída, Hodonín
GPS: 48.84864250, 17.12863250
Hodonín map

Hodonín - zajímavosti

Historie města

Oblastí, kde se dnes rozkládá město Hodonín, vedly už v dávné minulosti dvě obchodní stezky, bronzová a jantarová. Pod názvem Godonin je místo v historických pramenech poprvé zmiňováno v souvislosti s dobou před polovinou 11. století. V roce 1228 byl Hodonín povýšen na město a práva mu byla udělena Konstancií Uherskou, manželkou Přemysla Otakara I.

Do historie Hodonína se zapsala celá řada víc jak významných událostí. Jedna z nich se váže k roku 1323, kdy se zde konalo jednání krále Jana Lucemburského a rakouských představitelů, které vedlo až k uzavření mírových dohod. Od roku 1375 byl vlastníkem Hodonína moravský markrabě Jošt.

Úpadkem si město prošlo počátkem 15. století, kdy jej zpustošila vojska krále Zikmunda. Byl to však právě on, kdo Hodonínu následně navrátil všechna ztracená privilegia. Částečný rozvoj proběhl také během správy Jana Kuna z Kunštátu, který během 2. poloviny 15. století nechal přestavět a opevnit zdejší hrad, díky čemuž město odolalo opakovanému obléhání tureckých vojsk, nicméně vydrancování se stejně nevyhnulo. Podlehlo totiž vojskům Štěpána Bočkaje a později také válečným střetům za třicetileté války.

Místní obyvatelé však dokázali zdevastované město zachránit. Během 18. století sloužil místní zámek jako továrna na tabák, přičemž její produkce napomohla opětovnému zalidnění Hodonína. V 19. století zde pak hojně rozvíjel průmysl. Vystavěny byly cukrovary, cihelny i sladovna a pozadu nezůstával ani duchovní život.

Pamětihodnosti a významná místa

Mezi lety 1642 až 1643 byl v Hodoníně vystavěn barokní zámeček, který dnes rozhodně stojí za shlédnutí. V současné době slouží jako sídlo Masarykova muzea. Ze sakrálních staveb je nejzajímavější farní kostel sv. Vavřince a kaple sv. Kříže. Zajímavou stavbou je též zdejší radnice, vystavěná v duchu norimberské secese. Lázeňství je zde reprezentováno vodoléčebným pavilónem a rehabilitačním bazénem.

 

Autor: Andrea Štyndlová