Božídarské rašeliniště
Navštivte domov rosnatky okrouhlolisté, masožravé rostliny, která je typická pro rašeliniště.
Užitečné informace pro návštěvníky
Božídarské rašeliniště - zajímavosti
Božídarské rašeliniště leží v nadmořské výšce 940 až 1115 m a rozprostírá se na ploše 929,5 ha. Naleznete ho v Krušných horách, západně od městečka Boží Dar. Až do druhé světové války tu probíhala těžba rašeliny a od roku 1965 je chráněnou národní přírodní rezervací. V roce 1977 vznikla naučná stezka, která je dlouhá 3,2 km. Na její trase je umístěno dvanáct informačních tabulí, které upozorňují turisty na významná místa, živočichy či rostliny. Je zde chráněn především rozsáhlý komplex rozvodnicových a svahových rašelinišť.
Rašeliniště začala vznikat v místech vývěrů vody, kde se utvářela jezírka a močály. Ty postupně zarůstaly rákosem, ostřicí a rašeliníkem. Rašeliník je unikátní v tom, že jeho spodní část odumírá ve vodě za nepřítomnosti vzduchu a jeho horní část současně roste a to o několik centimetrů za rok. V další fázi vývoje rašeliniště byl rašeliník vytlačen keříčky, jako je vřes, borůvka, brusinka. V poslední fázi je plocha porostlá klečí, což signalizuje konec tvorby rašeliny.
Místní flora se skládá především ze smrčin, kleče, borovice blatky a trpasličí břízy. Na horských loukách tu roste několik druhů vřesů, kociánek dvoudomý a již zmiňovaná rosnatka okrouhlolistá. Ze zvířat tu žije chráněný tetřívek obecný, kos horský, čejka chocholatá či chřástal polní. V minulosti zde žil i tetřev hlušec, ale v poslední době jeho výskyt nebyl potvrzen. Naopak velmi často můžete narazit na zmiji obecnou a ještěrku živorodou.
Rezervací vede několik značených turistických cest a lyžařských a cyklistických stezek. Naučná stezka začíná u Infocentra Boží Dar, kde je umístěná i první informační tabule. Většinou vede po povalových chodnících, které jsou bezpečné jak pro turisty, tak pro přírodu. Na konci stezky můžete pokračovat dál naučnou stezkou Blatenský příkop. Ta Vás dovede na středověké vodní dílo, vybudované v roce 1540 těžařskými společnostmi za účelem odvádění povrchové vody stékající z rašeliniště. Podél potoka se nacházejí tzv. sejpy, tedy hromady hlušiny zbylé po rýžování cínové rudy.
Autor: Marie Bukovinská