Babiččino údolí

Babiččino údolí je neodmyslitelně spojeno jednak se zámkem Ratibořice a potom také s Babičkou Boženy Němcové. Nejznámější místa z tohoto románu zde máte všude kolem sebe.
Bezpochyby nejdůležitějším místem je Staré bělidlo. Zde se odehrává hlavní děj knihy. Jedná se o romantickou dřevěnou chaloupku, kterou postavil v roce 1797 mlynář Antonín Ludr. Němcová tu prožila roku 1844 krásné prázdniny se svými dětmi. Můžete si zde prohlédnout expozici s lidovým nábytkem a předměty denní potřeby.
Přímo za Starým bělidlem je Viktorčin splav, kam šílená Viktorka hodila své děťátko a pak na toto místo chodila zpívat ukolébavky. Dřevěný splav není původní, v první polovině 19. století došel změny při stavbě zavodňovacího systému pro ratibořické louky a další přestavba byla provedena v letech 1874 – 1875. Proto když zde byl natáčen film Babička, musel být splav obložen dřevěnou kulatinou z velkých stromů, aby místo připomínalo dobovou atmosféru.
Další důležitou zastávkou na cestě je Ludrův mlýn. Tato jednopatrová kamenná budova sloužila jako byt mlynáře. Později k němu byla přistavěná další budova v empírovém stylu, která později sloužila jako mandl. Mlýn byl roku 1950 rekonstruován tak, aby odpovídal původnímu stavu a vyprávění Boženy Němcové. Naleznete zde expozici zabývající se mlynářovým řemeslem, dobový nábytek a postavičky veselých vodníků. Sám pan otec Vám pak na dvorku nabídne čísi dobrého moku a drobné občerstvení.
Na konci aleje vedoucí k Ludrovu mlýnu stojí nejkrásnější a nejznámější český pomník – Sousoší Babička s dětmi. Znázorňuje děti, které se vrací z návštěvy mlýna, a babičku, která jim říká, že každý má svou hvězdu, lidé bohem vyvolení mají hvězdy krásné, lidé jako Viktorka zakalené. Autorem sousoší, které bylo slavnostně odhaleno roku 1922, je akademický sochař Otto Gutfreund.