Labský důl

Skalnaté údolí pod pramenem řeky Labe má charakteristický tvar podkovy, která je zaříznutá do horských plání. Podobu tomuto údolí vtisknul v dávných dobách ledovec, který ho vyhloubil a to v délce 8 kilometrů. Dodnes tu po tomto ledovci zůstaly výrazné až 20 metrů vysoké morénové valy. Jeho prací jsou také Labské jámy na konci údolí, které jsou uzavřené až 200 metrů hlubokými kolmými srázy.

První turistickou cestu Labským dolem vybudoval v 19. století hrabě Harrach a dodnes je tato Harrachovská cesta hojně navštěvovaná, vede jí modrá turistická trasa. Spojuje Špindlerův mlýn s Labskou boudou, moderním hotelem a turistickou ubytovnou, jež stojí na místě původní boudy postavené také již v 19. století. V blízkosti Labské boudy padá dolů do údolí kaskádovitý Labský vodopád. Kousek od hotelu se nachází pramen Labe, který je častým turistickým cílem. Labský vodopád ale není jediný, který podtrhuje krásu Labského dolu. Tím největším s výškou téměř 150 metrů je členěný Pančavský vodopád. V jeho horní části se nachází vyhlídka, ze které je tato část dobře vidět.

Částečně je vidět také z Ambrožovy vyhlídky, odkud vás uchvátí výhled na scenérii údolí. Pohled na celý vodopád pak nabízí některá místa na modré turistické trase vedoucí Labským dolem. V údolí se ale protínají ale také červená a žlutá trasa, záleží tak na tom, kam se chcete vydat a kolik zvládnete ujít. Asi nejoblíbenější trasa vede od Labské boudy po hraně Labského dolu na Zlaté návrší, poté k Vrbatově boudě a k mohyle Hanče a Vrbaty, právě na ní se nachází i jmenovaná a značně oblíbená Ambrožova vyhlídka.

V celém Labském dolu je velmi rozmanitá květena, najdete tu alpské louky i bohaté smrkové porosty. Botanická hodnota tohoto území je vysoká a proto většina spadá pod I. stupeň ochrany národního parku.

Autor: Martina Limbergová