Berlova vápenka Třemošnice
Počátky těžby vápence v Třemošnici sahají až sto padesát let zpět do historie a cement a vápno se zde začaly vyrábět až později, od roku 1960. Vápenka získala název podle pana Berly, který ji koncem 19. století vlastnil. Poté, co byl provoz vápenky ukončen, začal celý objekt chátrat a tento stav trval skoro 50 let. K obnově této cenné technické památky pak došlo až díky evropským dotacím. Od roku 2004 je Berlova vápenka kulturní památkou, ve které dnes funguje také muzeum železnohorského vápenictví v naprosto autentickém prostředí původního objektu. Návštěvníci mohou v rámci prohlídky vidět také komín a vysoké pece.
Užitečné informace pro návštěvníky
Berlova vápenka Třemošnice - zajímavosti
Berlova vápenka je v Evropě raritou především vzhledem k době svého vzniku a stáří 150 let. K výstavbě první pece došlo roku 1880 a ještě před první světovou byla produkce Berlovy vápenky až 25 tun vápna denně. Po válce a během 20. let minulého století produkce stoupla na 45 tun za den.
Vápenec sem byl dopravován pomocí košíkové lanovky, poháněné parním strojem, a vedoucí sem z nedalekých Prachovic. Byla dlouhá 5,5 km, měla celkem 180 košů o kapacitě 280 kg, její stožáry byly vysoké 6 až 20 metrů, rozmístěné v rozestupech od 20 do 140 m a s celkovým počtem 110 stožárů. Tato lanovka se u nás řadila k vůbec nejstarším.
Hotové vápno pak bylo dopravováno pomocí vlečky do Čáslavi. Poté, co byla výroba vápna v roce 1957 zastavena, byla lanovka postupně demontována, ale objekt vápenky se naštěstí zachoval, stejně jako obě pece, z nichž každá má trochu jinou konstrukci, obě však disponují dvěma samostatnými pecišti (šachtami). První z nich má robustní konstrukci, typickou pro železnohorské vápenky. Druhá pec má pacoldovskou konstrukci a je subtilnější.
Zmiňme ještě systém zavážení, který je také unikátní. Tvoří ho totiž ocelová konstrukce výtahu s lávkou, která vede k zavážecím otvorům.
V současné době je vápenka v dobrém technickém stavu, západní pec prošla rekonstrukcí a také k ní byl přistavěn objekt, ve kterém je dne umístěna menší expozice, zaměřená na vápenictví. Návštěvníci mohou vejít do nitra pece a shlédnout vysoký komín. Expozice se zaměřuje také na výrobu vápna a cementu včetně ukázek surovin, které se při výrobě využívají.
Autor: Andrea Štyndlová