Frymburk (zřícenina)
Málokomu se stane, aby byl obecním úřadem vyzván k odevzdání kamene, jenž mohl kdysi náležet starému hradu. A ne každý tuto prosbu uposlechne. Má přece něco, co jiný ne! Obyvatelům Nového Hrádku se však taková věc přihodila a započalo pátrání po místech v mohutných zdech, odkud si kameny po staletí razily cestu ven. Tím se dostal do pohybu boj o záchranu hradu Frymburk.
Užitečné informace pro návštěvníky
Frymburk (zřícenina) - zajímavosti
Stavba je jedinečná svou mohutnou věží. Ještě koncem 19. století nesly hradby zbytky cimbuří. Úsilí, aby byl skvost zachován pro budoucí pokolení, vedl Václava Bartoně z Dobenína k rozhodnutí započít roku 1940 s jeho rozsáhlými opravami. Tento rok je jistotou, ale kdy vlastně hrad vznikl? Historik A. Sedláček předpokládá, že to bylo na začátku 14. století. Jiní jej naopak vracejí do doby Václava II., na přelom 13. a 14. století, a uvádějí jej jako hrad raně gotického typu. Kdopak ale dnes ví, kde je celá pravda…
K tomuto kamennému skvostu se váže i jedna pověst. Prý ho založila neznámá knížecí dcera, která kvůli zakázanému sňatku uprchla i se svým milým z dosahu rodičů. Dělníky, kteří se podíleli na stavbě jejich nového domova, nechala ze strachu z prozrazení pobít. Duše těchto malých, ale velmi pracovitých dělníků v podobě permoníků straší prý v kraji dodnes. Ještě jednou věcí je Nový Hrádek zajímavý. Obyvatelům města se říká „vařečkáři“, neboť se tady již od nepaměti provozovalo toto kuchyňské řemeslné umění. Jeho symbolem je i vyřezaná figurka Frymbulína – skřítka z hradu – umístěná na půvabném malém náměstíčku.
Autor: Marcela Horká, Vlastimil Hloupý