ToulejSe.cz
O
Hledat
CS
Jazyk

Menu

Lichnice (zřícenina)

Rádi se procházíte horskými oblastmi? Zajděte do Železných hor, kde vás už z dáli upoutá zřícenina hradu Lichnice, postavená v nadmořské výšce 480 m. Stavbu původního hradu obstarali Ronovci. Smil ze Žitavy si nechal postavit hrad na kopci Světlice a pojmenoval ho nejprve Lichtenburk. Současný název Lichnice se začal používat během 16. století.

Užitečné informace pro návštěvníky

Adresa: Podhradí, Třemošnice
GPS: 49.87902190, 15.58584720
Lichnice (zřícenina) map

Lichnice (zřícenina) - zajímavosti

Hrad měl výhodnou polohu a ochranu zajišťoval svah do údolí Peklo a z jiné strany zase strmý sráz vedoucí do rokle okolo Lovětínského potoka. Mimochodem tento potok obsahuje velké kameny, zvané železnohorské krystaliníky. Důraz na opevnění se musel klást jenom z východní strany, kde se zřídily valy a příkopy. Ochranu také zajišťovala okrouhlá věž s průměrem dvanáct metrů. Ve věži se i bydlelo, ale hlavním obytným prostorem se stal hradní palác u sedmi metrů široké zdi.

Lichnice se brzy stala královským hradem. V roce 1333 získal hrad král Jan Lucemburský a jeho syn Karel IV. ho roku 1350 začal brát jako součást korunního majetku. Jako královský hrad se nesměl dávat do zástavy a od roku 1377 se přidělil do věn českých královen.

Významným obdobím pro hrad se stal čas po roce 1490, kdy panství získali Trčkové z Lípy. Hrad se v této době rozvíjel, opravoval se, vznikla nová budova v pozdně gotickém stylu a rod Trčků si stvořil pohodlné místo k bydlení.

Úpadek hradu odstartoval po přestěhování majitelů na jiné panství. Navíc hrad v roce 1610 vyhořel a zkázu dokonal císař Ferdinand II. a na jeho rozkaz se pobořily hradby. V 18. a 19. století si z něho udělali lidé z okolí zdroj stavebního materiálu.

Záchranné práce hradu začaly po roce 1933 v majetku Klubu československých turistů. V letním období můžete na Lichnici absolvovat prohlídku s výkladem a narazíte tady i na různé kulturní akce. Nedaleko pod hradem roste památný Žižkův dub a uměleckou tvorbu můžete obdivovat v řezbářské galerii Josefa Cypriána.

 

Autor: Petra Nachtmanová