Krašov (zřícenina)

Krašov patří k nejstarším šlechtickým hradům u nás, byl založen už roku 1232 Jetřichem z rodu Hroznatovců. Stával na skalnatém ostrohu nad řekou Berounkou a Brodeslavským potokem. Ve 13. století byl hrad přestavěn ve stylu pozdní gotiky, byl přistavěn nový palác a upraveno opevnění. Výstavba předhradí probíhala pravděpodobně v 15. století. V 16. století byl znovu přestavěn na renesanční zámek a v letech 1755 – 1779 barokně upraven mnichy planského kláštera, kterým sloužil jako letní sídlo. Po zrušení kláštera byl hrad opuštěn a rozebírán na stavební materiál. Okolo roku 1800 byl již zříceninou. Nyní jej spravuje Spolek pro záchranu Krašova, který zde vybudoval turistickou ubytovnu.

Hrad byl tvořen věžicí s břitem, bergifritem, dvoupatrovým palácem, kaplí sv. Ludmily a mnoha hospodářskými budovami v předhradí. Mezi ty významné patřil pivovar se spilkou a sladovnou, kovárna, krčma, lázně, cihelna, mlýn, apod. Hrad byl od předhradí oddělen mohutným příkopem a padacím mostem. Předhradí patří k nejlépe dochovaným u nás.

Nedaleko hradu stojí zřícenina Libštejn, kterou pojí s Krašovem legenda o zakletém rytíři. V té se praví, že Krašovský a Libštejnský pán byli nepřátelé na život a na smrt a to kvůli statku, který stál na hranici obou panství. Krašovský pán statek obsadil svým lidem. Proto vtrhl Libštejnský pán na Krašov, zmocnil se rytířovi rodiny a uvrhnul ji do sklepení. Krašovský rytíř po dlouhých dvou letech napadl Libštejn a chystal se osvobodit svoji ženu a děti, ale zjistil, že jim již není pomoci, našel pouze hromádku kostí. Rozčílil se a dal zabít Libštejnského pána i s rodinou, vhodil je do sklepení a zasypal kamením. Od té doby bloudil po okolí duch Libštejnského rytíře, který nebyl řádně pohřben. Až jednou sedlák z hraničního statku následoval ducha, kosti našel a pohřbil. Byl náležitě odměněn zlatem a stříbrem a Libštejnský rytíř konečně nalezl klid.

Autor: Marie Bukovinská