ToulejSe.cz
O
Hledat
CS
Jazyk

Menu

Růžovský vrch

Děčínská Fudžijama - tak je často přezdíván Růžovský vrch, který najdeme v Národním parku České Švýcarsko. Vzdálený asijský vulkán připomíná nejen majestátním vzhledem, ale i sopečným původem. Výšlap až na jeho vrchol, pnoucí se do výšky 619 metrů, je opravdovým zážitkem!

Užitečné informace pro návštěvníky

Adresa: Růžovský vrch, Růžová
GPS: 50.83295610, 14.33018500
Růžovský vrch map

Růžovský vrch - zajímavosti

Turisty není Růžovský vrch nijak zvlášť navštěvovaný především proto, že cesta na jeho vrchol je náročnější, ale především proto, že díky zalesnění neslibuje úchvatné výhledy na okolní krajinu. Samotný výstup až na vrchol mohutného čedičového vrchu sopečného původu je ale jedinečným zážitkem! Vyhnete se totiž davům turistů, okupujícím obvykle Pravčickou bránu, budete si moci vychutnat klid a na samotném vrcholu si budete moci říct, že jste právě zdolali nejvyšší bod národního parku České Švýcarsko!

Cesta k vrcholu

Vrchol získal svůj název podle Růžové - vesnice, rozkládající při jeho severozápadní části. Právě z Růžové sem také vede nejideálnější cesta, značená žlutou turistickou značkou. Počítejte ale s převýšením 270 metrů. Samotný výstup také přijde až po zdolání prvních třech kilometrů chůze - teprve pak se ocitnete na úpatí Růžovského vrchu. Následuje prudké stoupání.

V obci Růžová se nachází zajímavý větrný mlýn, kterých v Čechách obecně moc neuvidíte. Byl vystavěn v roce 1844 a dnes je využíván coby penzion. Pozornost určitě okamžitě upoutá mohutné větrné kolo s pěti křídly, které sice není původní, avšak respektuje podobu toho, které zde kdysi bývalo. Jeho průměr však byl mnohem větší (asi 20 metrů). Turistická trasa na Růžovský vrch však mlýn obchází, takže pokud chcete tuto zajímavost vidět, budete muset svou procházku mírně prodloužit.

Růžový vrch je součástí národní přírodní rezervace Růžák, která se řadí k těm nejvýznamnějším v celém Ústeckém kraji. Její rozloha je asi 118 ha.

Informační tabule na vrcholu Růžovského vrchu vás budou informovat o tom, že zde kdysi stávala výletní hospoda a rozhledna. Právě rozhlednám zde však nebylo zrovna přáno:

• Rozhlednu z roku 1891 zničil blesk
• Rozhledna z roku 1893, vysoká 24 metrů, byla zničena vichřicí
• Vyhlídková věž z roku 1904, vysoká 18 metrů, zde vydržela nejdéle. V roce 1936 však musela být pro svůj špatný stav stržena

Cestu zpátky můžete směrovat opačným směrem, než odkud jste přišli, a sice do Srbské Kamenice, kde je možné se občerstvit a podívat se na Růžovský vrch zase z jiné světové strany.

 

Autor: Andrea Štyndlová