Peruc (zámek)

Původně v místech dnešního zámku stávala tvrz, jejíž majitelé se poměrně často střídali. Patřil mezi ně například rod proslulých lapků Pětipesštských a ještě v době před třicetiletou válkou to byli Hruškové z Března. Od roku 1673 panství vlastnil Jan Jetřich z Ledeburu, jehož potomci měli sídlo v držení až do roku 1798.

Roku 1814 přešla Peruc do vlastnictví Thunů a během vlastnictví Ledeburů byla tvrz přestavěna na zámek. Stavbu vedl významný italský architekt Antonio della Porta a později pak Petr Pavel Columbani, jenž je autorem projektu kostela sv. Petra a Pavla na náměstí, vystavěný ve stejném slohu jako náměstí samotné. Za zmínku rozhodně stojí také sochařská výzdoba zámku Peruc, jejímž autorem je Ignác František Platzer. Zámek obklopoval už od roku 1770 také zámecký park.

Od roku 2007 zámek od obce za 19 milionů korun koupili noví majitelé, pocházející z waleského Cardiffu. Už před prodejem byla opravena fasáda zámku, nicméně další opravy stav zámku ještě vyžaduje. V současné době současní majitelé nabízejí zámek Peruc k prodeji.

Zámek dnes v Peruci najdeme na náměstí Emila Filly. Byl zpřístupněný už během 60. let 20. století, kdy zde také v Modrém salónku byla zřízena pamětní síň básníka Svatopluka Čecha, který se vyhlídkami v blízkém okolí Peruce často inspiroval.

Od roku 1999 se zámecké křídlo využívá také coby pamětní síň Emila Filly, jehož díla jsou zde vystavována. Malíř si zdejší krajinu zamiloval a v letech 1947 až 1952 se věnoval své tvorbě v jižním křídle peruckého zámku. Vytvořil zde celkem 253 obrazů.

V zámeckém špýcharu z konce 18. století je dnes umístěno Muzeum české vesnice.

Obec Peruc je také spojována s pověstí o Oldřichovi a Boženě. Nachází se zde dokonce Boženčina studánka (v podzámčí) a Oldřichův dub (asi 200 m po žluté turistické značce ve směru dolů z kopce od Boženčiny studánky).

Autor: Andrea Štyndlová