Vodní elektrárna Vranov nad Dyjí

Vranovská přehrada byla vybudována v letech 1929-1934. V době jejího dokončení byla spuštěna i vodní elektrárna, která byla od té doby několikrát modernizovaná a splňuje dnes ty nejnovější technické i ekologické požadavky. Vše o této elektrárně, historii přehrady i technických parametrech se dozvíte při prohlídce, kdy se podíváte do samých útrob elektrárny.

Prohlídka začíná u paty hráze, kde si vás za branou vyzvedne průvodce a vezme vás dovnitř. Poté shlédnete asi patnácti-minutový film, který vám přiblíží princip výroby elektřiny a blízkou i vzdálenou historii stavby. Poté sejdete do samotného srdce elektrárny, kde pracují Francisovy turbíny a vyrábí elektřinu. Prohlídky probíhají v době, kdy elektrárna nepracuje, elektřina je tu totiž vyráběna hlavně v ranní a odpolední špičce. Jaký turbíny vydávají hluk tedy neuslyšíte, přesto je zážitek alespoň to vše vidět. Ještě o něco níže se potom potom podíváte do nejspodnějšího patra elektrárny, kde se nachází tři roury přivádějící vodu do elektrárny, každá o průměru 2600 mm. V tu chvíli se budete nacházet prakticky na dně přehrady, nějakých 30 metrů pod hladinou. Od té obrovské masy vody vás však dělí bezpečných 27 metrů betonu. Tolik má u své paty šířku přehradní hráz, směrem k vrcholu se postupně zúží na šest metrů. Do tělesa hráze se bohužel dostat nedá, samotná hráz nepatří k elektrárně. Jakmile vyjdete zpět na povrch, zamíříte ještě do Velína, místnosti, kde se elektrárna spouštěla a spouští doteď a odkud se řídí celý její chod. Tady poznáte rozdíl mezi přístroji v minulosti a dnes, kdy je vše řízeno jednoduše pomocí počítače.

Ať už se o technické věci zajímáte blíže nebo jste jen zvědaví, návštěva elektrárny může být po vranovském zámku jistě velmi poutavým a nevšedním zážitkem. Návštěvnické centrum je otevřeno od května do srpna denně, v dubnu a záři v soboty, neděle a svátky a zbytek roku na objednání. Vstupné je zcela zdarma.

Autor: Martina Limbergová