ToulejSe.cz
O
Hledat
CS
Jazyk

Menu

Kahan III - muzeum studené války

Kahan III je jedním z objektů předválečného opevnění, který byl později přestavěný pro zajištění telekomunikačního spojení složek Ministerstva vnitra pro případ válečného konfliktu studené války.

Užitečné informace pro návštěvníky

Adresa: , Dobrošov u Náchoda
GPS: 50.40161000, 16.21180030
Kahan III - muzeum studené války map

Kahan III - muzeum studené války - zajímavosti

Objekt najdeme v obci Dobrošov u Náchoda, přibližně 2 km od polských hranic, přičemž toto území v období před druhou světovou válkou náleželo Německu. Poté, co se Adolf Hitler dostal k moci, začalo si Německo nárokovat území v pohraničí ČSR, načež naše tehdejší vláda reagovala vybudováním rozsáhlého pohraničního opevnění. Vzorem byla francouzská Maginotova linie a k opevnění mělo dojít podél celé tehdejší hranice s Německem, která tehdy byla dlouhá přibližně 1 500 km. Nejtěžší objekty byly stavěny v severovýchodní části republiky, mezi Krkonošemi a Ostravou, která byla nejvíce ohrožená. Do uvedené oblasti patří také Dobrošov.

Historie pěchotního srubu

K zadání výstavby pěchotního srubu došlo 18. května 1937 a jednalo se o 3./V. stavební podúsek ŽSV V Náchod. Poprvé se na tomto podúseku začalo pracovat 28. června 1937 a hotov měl být během 250 dnů. Za deset objektů v tomto podúseku bylo vyplaceno 10 893 987,95,- korun a do září roku 1938 byly už vystavěny všechny objekty v daném podúseku, s tím, že většina byl již plně vyzbrojena a vybavena.

Pěchotní srub N-S 71 "V sedle" je oboustranným dvoukřídlým objektem, k jehož vybetonován došlo mezi 4. a 11. dubnem 1938, a pro jehož stavbu bylo spotřebováno 1 895 m3 železobetonu. Objekt byl vyzbrojen dvěma protitankovými kanóny, spřaženými s těžkými kulomety, dvěma dvojčaty těžkých kulometů a šesti lehkými kulomety. Osazeny byly také dva pancéřové pěchotní zvony a osádka byla tvořena 35 vojáky.

Na počátku roku 1986 došlo k rozsáhlé přestavbě objektu na protitankový úkryt, jehož úlohou mělo být zajištění zálohy náhradního zdroje elektrické energie, využité k telekomunikačním  a spojovacím účelům pro vedení války. Jednalo se o přísně tajný projekt, financovaný Federálním ministerstvem vnitra s krycím názvem Kahan III.

Ke konci roku 1991 byly veškeré práce dočasně přerušeny, ale k dokončení už poté nikdy nedošlo, stejně jako k plánované instalaci konkrétních elektronických a technických prvků. Mezi lety 1991 až 2003 se objektu nikdo nevěnoval a lidé ho postupně rozebrali. V roce 2004 byl objekt otevřen pro veřejnost a dnes je v něm umístěno Muzeum studené války.

 

Autor: Andrea Štyndlová