Zubštejn (zřícenina)
Láká Vás nápadná zřícenina hradu na horském hřbetu mezi dvěma vesnicemi? Pak jistě chcete navštívit zříceninu hradu Zubštejn, která patří k romantickým místům Vysočiny. Šlechtický hrad měl sloužit jako ochrana obchodní stezky v údolí řeky Svratky. Zřícenina je stavebně zajištěna, mezi předmostím a jádrem hradu funguje dřevěný most, takže turisté mají zajištěn bezpečný přístup.
Užitečné informace pro návštěvníky
Zubštejn (zřícenina) - zajímavosti
Zřícenina je postupně opravována
Procházka po zřícenině je okouzlující nejen pro krásný výhled do krajiny, kdy je možno vidět až k Brnu, na Křižanovsko a na skály v okolí Pohledu, ale i pro možnost vidět část gotického paláce a různých obléhacích a obranných strojů. Na hradě byl proveden i archeologický průzkum a byly zde objeveny některé součásti zařízení hradu a mince. Probíhají zde také různé kulturní akce.
Hrad se původně jmenoval Kámen
Hrad ze 13. století patřil pánům z Pernštejna. Původně se jmenoval Kámen, pak Zubří kámen, Zubrstein, Zubštejn. Hrad byl postaven v gotickém stylu a byl mnohokrát přestavován. Byl tvořen palácem a vstupní věží. Při první přestavbě vznikl druhý palác, ze kterého se dochovala dvě podlaží. Přes příkopy vedly mosty, chráněné zděným předmostím a mezimostím. Panství měnilo majitele a bylo i zastavováno, v 15. století se znovu vrátilo Pernštejnům. Ti hrad využívali a vylepšovali i jeho zařízení a zdokonalovali opevnění. Hrad se jim však zdál nepohodlný a odlehlý a nebyl pro tento významný rod dostatečně reprezentativní. Hrad byl opuštěn a rychle zchátral.
Poklad, tajná chodba a další pověsti
Jako každý hrad má i Zubštejn své pověsti. I zde je ukryt poklad, na hrad vede tajná chodba, bloudí tu duch zrazené Blaženky, měla zde být vězněna dcera Jiřího z Poděbrad. K nejstarším pověstem patří pověst o vzniku rodu Pernštejnů. Jejich předek zkrotil divokého zubra a přivedl ho na hrad. Za odměnu dostal území, které dokázal za jeden den obejít, a vystavěl hrad Pernštejn, po kterém se celý rod pojmenoval.
Autor: Helena Syslová
Autor fotografií: Monika Pelcová