ToulejSe.cz
O
Hledat
CS
Jazyk

Menu

Keltské dědictví na Křivoklátsku

Česká kotlina je tajemným tyglíkem, ve kterém dávný alchymista smíchal, co se dalo. Každý z nás je koktejlem slovanských, germánských, keltských, hunských i asijských genů. Nosíme dědičné toulavé boty, které přináší do naší duše nepokoj a touhu hledat a poznávat. Každý to dělá po svém. S batůžkem a pěšky, s několika kufry letadlem, na kole, nebo prstem po mapě, když už to jinak nejde.

Přiznám se, že mne, stejně jako mnoho jiných, přitahuje má keltská část genetické výbavy. Je opředena spoustou mýtů a polopravd. V současné době je módní být Keltem. Existují ale nevyvratitelná fakta a ta jsou mými průvodci i motivací při toulkách po stopách Keltů.

Jedním ze zdrojů informací o těchto našich předcích je Informační centrum keltské kultury Nižbor. Zámek, ve kterém centrum sídlí, se vypíná nad řekou Berounkou a shlíží na kraj, který je keltskými stopami doslova posetý. Pojďte se mnou nahlédnout alespoň letmo do míst, která jsou prorostlá našimi kořeny, dávajícími nám pocit sounáležitosti a snad i pýchy a sebevědomí.

Keltské dědictví na Křivoklátsku

Zámek Nižbor

Projděme se po Stradonickém oppidu, jednom z největších keltských hradišť, které bylo centrem kraje, obchodu a řemesel té doby. Dnes je pouze zvlněným návrším, s dřevěným křížem na jedné z vyvýšenin. Kdysi tu vládl čilý ruch, který se sem po desítkách století na okamžik vrátil. Stalo se tak v r. 1877, po náhodném nálezu dvou set zlatých a stříbrných keltských mincí. Stovky hledačů pak na návrší doslova prosily každý centimetr půdy, aby vynesly na světlo desítky tisíc drobných i větších artefaktů.

Jejich úsilí násobil fakt, že se nejednalo o první zlatý nález v této oblasti. Zhruba o sto let dříve vydala země u rozvodněného potoka u Podmokel poklad jako z pohádky. V bronzovém kotli se třpytilo sedm tisíc malých mincí o váze 50 kilogramů.

Keltské dědictví na Křivoklátsku

Naučná stezka ke Keltskému oppidu

Odpoutejme nyní svou fantazii od zlatého lesku, a vraťme se směrem k Nižboru. Budeme-li se toulat po Krušné hoře u Nového Jáchymova, najdeme tam pozůstatky po největším hlubinném dole na železnou rudu v Čechách. Hádejte, kdo tu první vydobyl kovnaté rudy, krevel a pelosiderit. Samozřejmě Kelti, kteří na naše území dovednost zpracování železné rudy přinesli.

Kromě zlatých pokladů, řemeslné zručnosti a uměleckého cítění, které dokládá například i nález švartnových náramků nebo kamenné hlavy Kelta u Nového Strašecí, nám tito naši předci zanechali i své povahové rysy. Schopnost semknout se jen ve chvílích největšího ohrožení, jistou dávku vypočítavosti, neochotu podřídit se autoritám a mnoho dalších, na první pohled snad negativních, ale pro náš malý národ jistě potřebných vlastností.

Keltské dědictví na Křivoklátsku

Hlava Kelta

Snad jediné, co jsme si ve vínku neudrželi, je úcta k přírodě, jejím silám a k práci člověka. Škoda, že postrádáme moudré„druidy“, kteří dokázali, bez ohledu na osobní prospěch, rozlišit pomíjivé od podstatného a užívali své vědomosti a moc právě k upevnění vazby člověka s přírodou.

Hlava Kelta Naučná stezka ke Keltskému oppidu Zámek Nižbor

Mohlo by vás zajímat