„Hýčkané“ mumie
Zvláštní pocit, když hledíte do tváří těch, co leží na věčnosti třeba více než čtyři sta let. Ani já jsem si nechtěla nechat ujít tuto příležitost a rozhodla jsem se po dlouhé době zhlédnout Klatovské katakomby. Ty prvotní byly vybudovány v letech 1656 – 1676 jako součást kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce a měly se stát pohřebištěm členů jezuitského řádu.
Ruku v ruce s přítelem jsme se proto vypravili do města karafiátů a vkročili do tmavých prostor této jedinečné podívané. Nová výstavní plocha s účelně pojatými zákoutími, obohacená o promítání pořadu, v němž vše přicházelo na svět, nás ohromila. Se zájmem jsme se začetli do zajímavě pojatých článků a nahlédli i do průzoru pod podlahou, kde byla umístěna jedna z rakví.
Co však bylo jedinečné? Místnost, v níž se nacházelo 38 mumií, dvě ještě s původním označením jména a stáří zemřelé osoby. Všechny nadmíru opečovávané. Kam se však poděly ostatní? Bohužel podlehly zkáze, když se počátkem 20. století opravoval kostel, pod nímž je krypta umístěna. Stavitelé nevzali v potaz systém větracích otvorů, zajišťujících dokonalé vysoušení těl, a zazdili je. Napadlo mě, stejně jako kohokoli druhého, jak je možné, že nikdo nemyslel na osud vzácného pohřebiště. Kolika takovými se naše země může pochlubit? Přesto všechno se sem určitě vypravte, nebudete litovat.
