Toulky mezi hranicemi
Tento výlet balancuje mezi hranicemi, dříve patřil Česku, jindy Polsku a dneska je to tak na půl. Ve skutečnosti, byť jde o město rozdělené mezi dvěma státy, žije stále v symbióze a mnoho zde pořádaných aktivit spolu navzájem souvisí. Cesta to bude proto trochu nevšední, ale snad se vám bude líbit stejně jako mým dětem.
Město mám spojené s nákupními výlety, které po revoluci a pádu hranic byly velkým trendem. Nálety nákupu chtivých tu fungují dodnes, i když já se na to již dívám spíše z povzdáli. Náš výlet začal na vlakovém nádraží v Českém Těšíně, o němž jen málo lidí ví, že se jedná o velmi výjimečnou architektonickou památku. Jde totiž o jedinou dochovanou výpravnu na území České republiky. Budova byla vystavěna v roce 1888.
Přijeli jsme do Těšína
Když pak vyjdete před nádraží, máte před sebou Čapkovu ulici, po níž se dostanete dnes na české hlavní náměstí české části Těšína. Náměstí ČSA se může pochlubit neorenesanční dominantou, radnicí z roku 1928. Na radnici naleznete pozoruhodný štít s hodinami, který se stal později předlohou pro vznik loga města. Hned kousek od náměstí se nachází Městská knihovna, která v minulosti měla také zajímavou roli. Již od 13. století tu stávala mincovna, která byla na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století zcela radikálně přestavěna. Dnes se v této knihovně nachází ty nejvzácnější historické knihy z celého Těšínského Slezska.
Těšínská zákoutí
Střelnice
Poblíž hranic, na Střelniční ulici, najdete další významnou památku Českého Těšína, jde o Kulturní Středisko Střelnice. Po rozdělení města na dvě poloviny patří právě tato budova mezi ty nejstarší ve městě. Budova byla vystavěna v novoklasicistickém stylu. Když se od Střelnice vydáte vlevo po nábřeží Míru, můžete se kochat nejen krásnými scenériemi řeky, ale i polskou částí města Těšína. Po nábřeží se dostanete blíže k Božkově ulici, kde se nachází bývalá židovská synagoga. Stavba byla vystavěna v roce 1928 v historizujícím maurském stylu. Dnes budovu využívá zdejší PZKO.
Další zajímavé památky na území Česka
Okružní cestou se dostanete na Hlavní třídu, odkud je to jen, co byste kamenem dohodili do Masarykových sadů. V sadech je skvělé dětské hřiště, kde si můžete na chvilku odpočinout a z památek tu můžete objevit i pomník obětem první světové války a kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova z roku 1894. Zdejšími je tento kostel považován za dominantu a významnou památku města. Za návštěvu stojí i Muzeum Těšína, které naleznete na Hlavní třídě. Mnohem více památek však naleznete na polské straně stejnojmenného města. To také bylo založeno ne na přelomu století, ale mnohem dříve. Vždyť Těšín, jako město takové, je nejstarším městem celého Slezska (myšleno nejen toho českého, ale i toho polského). Ještě však dříve, než překročíme hranice, jsme se na chvíli zastavili v mýtické kavárně Avion. Tato kavárna, která se nachází na konci Masarykových sadů a na počátku hraničního mostu. Dříve tu vedle něj stával Hotel National. Kavárna bývala i základnou pro pašeráky.
Těšínská zákoutí
Zámecký vrch
A tak jsme se vydali po stopách bratří Bolka, Leška a Těška, což byli synové knížete Leška, kteří na místě setkání u pramene založili město. Pravdou ale je, že studna Tří bratří se nachází někde jinde, než hradiště na Zámeckém vrchu. Zdejší hradiště tu přitom bylo již šest století před naším letopočtem. Památku naleznete hned u hranic a velmi úzce souvisí s hradištěm na české straně – Chotěbuzí. Právě Chotěbuz bývala původně tím nejstarším Těšínem a vskutku oficiálně nesla název Starý Těšín.
Na Zámeckém vrchu však nenaleznete pouze starověké hradiště, ale i románskou rotundu z jedenáctého století, která je považována za jednu nejvýznamnějších polských památek. Nachází se dokonce na polské bankovce o nominální hodnotě 20 zlotých. V době rozvoje podzámčí okolo rotundy pak Starý Těšín zanikl a život se přenesl sem. O něco později vedle hradiště a Rotundy tu také vyrostla i Piastovská věž, která je vybudována v gotickém stylu a jež v letní sezóně umožňuje návštěvníkům ještě hezčí pohled na českou i polskou stranu. Věž je vysoká 29 metrů a je vskutku zajímavou zdejší stavbou. Ale i když nahoru nepůjdete, můžete se i z parku na Zámeckém vrchu pokochat nádherným výhledem. V průčelí Zámeckého vrchu se pak nachází Lovecký zámeček z počátku devatenáctého století, v němž dnes zde sídlí Hudební škola.
Rotunda na Zámeckém vrchu (1)
Rotunda na Zámeckém trhu (2)
Piastovská věž na Zámeckém vrchu
Cestou na náměstí
Když opětně sestoupíte z vrchu a rozhlédnete se kolem sebe, záhy zjistíte, že tu je historická snad každá budova. O významných zdejších památkách se můžete o něco více dozvědět ve zdejším Muzeu, které je nejstarším muzeem Polska. Muzeum se dnes nachází v původním paláci hraběte Jana Larische.
Při cestě do centra, natrefíte na prostranství zvané Starý trh, jenž měl v minulosti mnohem významnější roli, než jakou má dnes. Až se tu budete stejně jako my proplétat stánky se zeleninou, zvedněte svou hlavu vzhůru, abyste se mohli pokochat Těšínskou Madonou. Tahle gotická socha pochází z dílny slavného českého tvůrce Chrámu svatého Víta, Petra Parléře. No, kdo by to jen řekl, že :-).
Na hlavní třídě, už skoro na vrcholu kopce, vás možná překvapí, že se na jednom malém místě nachází hned několik knihkupectví a ještě k tomu i knihovna. Není to ale jen tak nějaká knihovna, protože se nachází v Německém domě, který byl vystavěn v devatenáctém století ve stylu holandské novorenesance a mnohem dříve před knihovnou tu oficiálně sídlili zednáři, ve skutečnosti však šlo o tajemný spolek Schlaraffia. Co to je? Je to recesivní mužský spolek německy hovořících herců a zednářů, který ctil přátelství, umění a humor. Lóže se nachází ve sklepení domu.
Hned u zdejšího hlavního Rynku se nachází Kostel sv. Máří Magdalény, kde se pod oltářem nachází hrobky slezských Piastovců.
Těšínská zákoutí
Polský rynek
Kolik lidí tudy prochází dnes a denně zcela bezhlavě? Kolik lidí z Česka sem dychtivě zamířilo jen, aby tudy zamířilo na tzv. Velké tržiště anebo do Kauflandu, či do Castoramy? A přitom, kde tu člověk kopne, narazí tu na jedinečné architektonické dílo, dům s příběhem. Dnešní náměstí vzniklo v patnáctém století. Původní jádro naleznete ve sklepeních dnešních renesančních budov. Nejstarší část náměstí ze šestnáctého století máte možnost vidět na východní a západní straně náměstí, jedná se o zástavbu s podloubím. Uprostřed náměstí pak stojí studna svatého Floriána z 18. století, která tu zůstala jako memento na původní vodovod z šestnáctého století. Na náměstí stojí celá řada velmi zajímavých budov, včetně zajímavé radnice, která představuje výraznou žlutou dominantu na jižní straně náměstí a její minulost sahá až do patnáctého století. Mohla bych se tu rozvykládat o unikátnosti všech budov na náměstí, ale vyberu pouze jednu, na ty ostatní se zajeďte podívat sami. Jde o dům, který mě již od dětství magicky přitahoval a je to zajímavé, ale stejně zaujal i mé děti. Jde podle mě o výraznou dominantu náměstí. Pakliže na náměstí přicházíte ze strany, kde se nachází kostel svaté Máří Magdalény, všimnete si ho rozhodně dříve, než radnice. Jde o Hotel U Hnědého jelena. Venkovní i vnitřní výzdoba je vytvořena ve stylu vídeňského neobaroka. Budova byla postavena v roce 1912. Bydleli v ní rakouští císaři Josef II. i František Josef I., a také i ruský car Alexander a zmocněnci Versailské konference. Tuhle památku byste si rozhodně neměli nechat ujít.
Polský rynek v Těšíně
Těšínské Benátky
Cestou zpět zahněte u Kostela svaté Máří Magdalény vlevo. Dostanete se tudy nejen ke studni Tří bratří, ale také po sestoupení po schodech i tzv. Malému polskému tržišti, u něhož se nacházejí Těšínské Benátky. Jde o uličku s názvem Příkopy, kolem níž stojí celá řada malých a roztomilých domečků místních tkalců a koželuhů, které vystupují přímo z náhonu. Jednotlivé domky jsou přístupné po přístupné po malých můstcích. Toto místo je velmi krásné a vy tu nadobydete dojmu, že se zastavil čas. Nachází v bezprostřední blízkosti hranic.
Těšínská zákoutí
