Kam zajít na Pražském hradě

Pražský hrad je naším nejvýznamnějším Hradem a je proto logické, že právě toto bylo jedno z prvních míst, kam jsem svého syna dovedla. Byly mu tehdy teprve 4 roky, ale i když by se to mohlo zdát neuvěřitelné, on si tenhle výlet pamatuje.

V té době, jako neznalí Prahy, jsme se nechali vyvézt metrem na zastávku Hradčanská, kde jsme vyjeveně koukali kolem, protože hrad se tu nekonal. Není se, ale čemu divit, tahle zastávka je sice na Hradčanech, tedy stejně jako Pražský hrad, ale čtvrť přece nepředstavuje jen jedno náměstí a hrad. Ještěže tu byly rozcestníky a my se tak dostali na Tychonovu ulici, po níž jsme do kopce vyšlapali k Mariánským hradbám, kudy projíždí tramvaj 22 (ano, ta je na dopravu k Pražskému hradu nejlepší). Ještě jsme šli kus podél tratě, abychom se konečně dostali k bočnímu vstupu na Pražský hrad (je zajímavé, že kdykoliv jsme tu byli, vždy nás míjelo auto s prezidentem).

Pohled z Pražského hradu na Malou Stranu

Na hradě jsme si to zamířili ihned k pokladně, a protože bylo osm ráno a my nejsme žádní troškaři, koupili jsme si lístky na Velký okruh. Součástí tohoto okruhu je prohlídka Starého Královského paláce spolu s Vladislavským sálem, expozice s názvem „Příběh Pražského hradu“, vstup do Baziliky svatého Jiří, procházka Zlatou uličkou s možností návštěvy originálního muzea i tradičních řemeslných krámků a návštěvou Daliborky, návštěva Obrazárny Pražského hradu, výstup na Prašnou věž s vojenským muzeem, návštěva Katedrály svatého Víta s možnou návštěvou Velké jižní věže a Ružomberského paláce. Kromě toho se tu nachází i Muzeum hraček. Jde prostě o bohatý program na celý den.

Obrazárna Pražského hradu

Obrazárna Pražského hradu byla naší první zastávkou, zajedno se nachází hned u hlavního vstupu na hrad (tedy na druhém nádvoří), a také i poblíž místa, kde se prodávají vstupenky. Popravdě jsem šla nejprve i proto, že jsem nevěřila, že by obrazy mohly nějak zaujmout tak malé dítě, leč mýlila jsem se. Díky ní jsme pak v Praze navštívili několik dalších. V Obrazárně visí sbírka Rudolfa II., do níž patří i díla od Rubense, Tiziana anebo Aachena. Obrazárna veřejnosti ukazuje cca 100 obrazů, to je ale bohužel jen střípek skutečné sbírky, která ve skutečnosti čítá na 4000 obrazů.

Katedrála svatého Víta

Hned po návštěvě obrazárny jsme spěchali do útrob Svatovítské katedrály. Co ještě více o tomto nejvýznamnějším českém svatostánku říkat? O jeho dějinách jsme se učili ve škole, a i když nejste věřící, jeho prohlídka na vás zapůsobí a vy ucítíte tu neuvěřitelnou atmosféru. Součástí katedrály je i kaple svatého Václava a Velká jižní věž. Musím říct, že byť je výstup na samotný vrchol věže poněkud náročný, rozhodně stojí za to. Je totiž nezapomenutelný.

Rozeta na vstupní straně katerály sv. Víta

Prašná věž – Mihulka

Mihulka se nachází po levé straně Katedrály svatého Víta (vzato od jeho hlavního vstupu). Jde o velmi malebné místo s věží z patnáctého století, která je součástí hradního opevnění. Za svou existenci se jí říkalo různě, dnes je známá jako Prašná věž, nebo také jako Mihulka, Za Rudolfa II. tu bývala alchymistická dílna, dnes je tu vojenské muzeum.

Bazilika svatého Jiří

Baziliku svatého Jiří naleznete na dalším nádvoří, přesněji hned za Katedrálou svatého Víta a jede o druhý kostel Pražského hradu. Z původní stavby z roku 920 se dochovaly jen základy. V roce 973 zde byl vystavěn klášter, a proto byl celý kostel radikálně přestavěn a rozšířen. Interiér baziliky je strohý a všeobecně působí prázdně, zajímavě tu však působí světlo. Uvnitř hlavní lodi se nachází ostatky Přemyslovců.
Když vyjdete z tohoto kostela, máte dvě možnosti, pokračovat ve své cestě dále směrem ke Zlaté uličce anebo se kousek vrátíte, abyste si nejprve prohléhli Starý královský palác s Vladislavským sálem a Stálou expozici „Příběh Pražského hradu“. My jsme se vrátili, protože jsme měli v plánu vyjít zadní bránou na nádvoří u Starých zámeckých schodů.

Bazilika sv. Jiří je nejstarší katedrálou v celém komplexu

Starý zámecký královský palác s Vladislavským sálem

Historie těchto prostorů sahají do devátého století. Původně tu stály dřevěné stavby, které ve dvanáctém století nahradil románský palác. Zbytky tohoto původního paláce naleznete v podzemí, kde jsou umístěny pod sklem. Vladislavský sál pak sloužil k reprezentativním účelům. Odehrávaly se tu korunovační slavnosti, hostiny, rytířské turnaje i trhy s luxusním zbožím. Právě zde se také konaly volby prezidenta a slavnostní shromáždění spojené s významnými dny České republiky. Atmosféra ve zdejším sále je naprosto jedinečná. Je zde rovněž i velmi pěkná vyhlídka ze zdejšího dlouhého balkonu.

Stálá expozice Pražského hradu

Díky této expozici pochopí i malé děti, jaká historie Pražský hrad provází. Expozice vypovídá o vládcích, ale i architektech, služebnictvu a řemeslnících. Naleznete tu předměty denní činnosti, mince, ale také třeba i šaty (svatební a pohřební róby).

Zlatá ulička a Daliborka

Zlatá ulička je naprosto jedinečnou součástí Pražského hradu. Tento prostor byl dán lidem k výstavbě obydlí, která jsou dnes posledním pozůstatkem této drobné zástavby hradu. Turisty láká svou malebností, barvami a malinkostí. Dříve tu bydlela čeleď, teď tu jsou malé řemeslné krámky a v patře se pak nachází muzeum. Z domku číslo 12 se pak vstupuje na terasu před Daliborkou. Prohlídku původního vězení si rozhodně nenechte ujít. Věž proslavil slavný Dalibor z Kozojed, který zde prý krásně hrával na housle. Dnes tu naleznete expozici vážící se k vězeňství a mučení.

Už jen kousek doleva do Zlaté uličky

Muzeum hraček na Pražském hradě

Kromě toho všeho, na Pražském hradě naleznete i soukromé Muzeum hraček. Jde o celkem jedinečné muzeum s rozsáhlou sbírkou. Bohužel prohlídka tohoto muzea nespadá do Velkého okruhu a vstup je zapotřebí zaplatit jednotlivě. U tohoto muzea se také nachází jedna z několika restaurací a míst, kde si můžete na chvíli odpočinout. Po prohlídce tohoto muzea se dostanete na Jirskou ulici u Lobkovického paláce, poblíž něhož se nachází brána vedoucí na nádvoří u Starých zámeckých schodů. Odtud se velmi rychle dostanete kdo Starého města.
Prohlídka celého Pražského hradu nám zabrala celkem hodně času. Ráno jsme sem přicházeli za zvuků zvonů a odcházeli po okolo čtvrté hodiny odpolední.

Vladislavský sál

Vladislavský sál je největším sálem středověké části Pražského hradu a návštěvníky ohromuje svou jedinečnou atmosférou. Tento sál naleznete v útrobách Starého Královského paláce, v němž byl vybudován za vlády krále Vladislava Jagelonského.

Vladislavský sál s rozměry 62 x 16 metrů, který je 13 metrů vysoký vyráží dech nejen svou velikostí, ale i svým vzhledem. Sál je prosvětlený díky renesančním oknům. Nad hlavou se vám klenou gotické kroužené klenby o pěti polích. Na jižní straně je sál lemován kamenným balkonem, který skýtá nádhernou vyhlídku na město a z jihozápadního rohu je odtud přístup do České kanceláře.  Právě odtud byla v roce 1618 provedena Pražská defenestrace. Z věže na jižní straně sálu se můžete pokochat nejen krásou Prahy, ale také výhledem do zahrady Na valech. Na severu sálu pak naleznete sál Staré sněmovny, Jezdecké schodiště a přímý vstup na prostranství před Kostelem sv. Jiří. S Vladislavským sálem rovněž sousedí Sněmovna. Z východní strany na sál přiléhá Kostel Všech svatých.

Původně tato místnost nebyla tak veliká, vznikla v patnáctém století spojením třech původních místností v druhém patře Karlova paláce. Tento sál vznikl pro užití při slavnostních příležitostech a svého času byl největší nejen v Praze, ale v celé střední Evropě. Konaly se tu rytířské turnaje, ale rovněž i královské korunovace. V neposlední řadě se zde konala i volba prezidenta republiky, zasedal tady Parlament, a také se tu do dnešních dnů pořádají i velmi významné výstavy. Vystaven zde byl například Maurův relikviář, a také ostatky prezidenta Václava Havla.
Za velkolepou přestavbou původně románského paláce z dvanáctého století, stojí architekt Benedikt Ried. Tento sál byl vybudován s prvky pozdní gotiky a prvky renesance, která sem pozvolna přicházela do módy.

 

Malebná zákoutí v okolí hradu